Čas od času se potkáte s někým, komu se nedaří. A to je velmi jemně řečeno. Nedej Bože jste to vy a nebo vaši blízcí. Těm lidem se lepí smůla na paty, osud pro ně chystá mnohé těžké zkoušky a sotva se vyhrabají z jedné, už na ně čeká další. Jakoby neměli ani chvilku na oddych, a to ve všech oblastech jejich života. Samozřejmě je vám jich líto a chcete jim pomoci.

Pokud jste přímo svědky násilí či zla na nich páchaných, není sporu o tom, že byste měli zakročit v rámci vašich možností a překazit utrpení, které se jim děje. Pokud se to již stalo a oni to vyprávějí, mějte prosím pro ně soucit, pochopení i laskavé slovo. Často to bývá těžké, nemusíte jej nalézt, a věřte – možná ani nehledejte. Ono totiž stačí obejmutí, sevření dlaně či pohlazení na znamení toho, že s nimi cítíte a sdílíte jejich osud. Můžete je i politovat a nepochybuji o tom, že se to tak děje.

Co když však jejich trápení trvá dlouho a stále nemá řešení? A oni jsou stále nešťastní, pasivní, stěžující si (a ne neoprávněně) na příkoří, jakého se jim dostává?

Dávejte si pozor na lítost, prosím, a bedlivě rozlišujte, kdy je a kdy již není vhodná.

Co tím myslím? Jak naučíte domorodý kmen, aby měl dostatek potravy? Ne, nekoupíte jim jednorázově jídlo. Ale přivedete pro ně dobytek a naučíte je o něj se starat. Přivezete obilí a naučíte je jej obdělávat a vyrábět mouku. Jak vysvětlíte dětem, že peníze mají velkou hodnotu a že není možné koupit jim vše, co si přejí? Snadno. Dáte jim úkoly, domácí práce, které když budou plnit, dostanou nějaké drobné peníze. A pokud budou pilné a budou si je šetřit, přidáte třeba polovinu a ony si budou moci koupit to, po čem touží.

Jak podpoříte někoho, kdo má dlouhodobé trápení? Tím samým. Vyslechnete, poradíte či ukážete, co by měl dělat, jak jeho situaci vyřešit, jaké možnosti se nabízejí a jak je zvládnout. Povíte jim, že vás vždy budou mít jako podporu na blízku, a vy budete za nimi stát. Ale – první krok (klidně pod vaším vedením) musí udělat teď už sami. A pokud vědí, jak na něj, mají dostatek informací, ale přesto si zas a znovu stěžují – pozor. Mohou se cyklit v roli oběti. Té, které je ubližováno, která sama nic nezvládne, které se musí pomáhat.

Jde vám o jejich skutečný prospěch? Tak si představte – z čeho budou profitovat více? Z toho, že budou odkázáni na příležitostnou podporu a soucit druhých, a nebudou schopni se o sebe starat, zůstanou v roli oběti, a nebo z toho, že je naučíte, jak z nepříznivé situace vyjít, jak jí obrátit ve svůj prospěch tak, aby z ní vyšli poučeni a posíleni, a právě tou silou a vírou v sebe a to, co dokázali (s vaší podporou) nastartovali jejich nový šťastný život??