Věnováno Lence B.

Už vidím ty rozzářené oči a napjaté očekávání. Ale moc se netěšte.

Návody na to, co (s ním) dělat v posteli sice nějaké mám …. ale nechám si je pro sebe.

O to raději se podělím s vámi o to, co by tomu mělo předcházet.

Jak se stát a být Bohyní.

Nejen pro něj. I pro vás samotnou.

Nevěřícně teď čtete, co píšu. Cítím to.

Říkáte si: „Bohyní?! Já??…To je přehnané, to ne!“

Proč je to přehnané?

Nechcete se snad cítit milovaná? Opečovávaná? Hýčkaná? Být středem jeho pozornosti? Užívat si svoji ženskost? Co je na tom špatného?

A jsme u toho.

Abychom byly Bohyněmi, musíme si DOVOLIT samy pro sebe se jimi stát.

Protože celý život, i jako malé holčičky, nás doma učili, že máme hezky trpělivě čekat . Starat se o druhé. Moc nevyčnívat. Nemyslet si o sobě, že jsme krásné. Nechlubit se. Neužívat si svou výjimečnost. Krotit svoje emoce, držte je na uzdě a nedávat najevo. Mimo domov už vůbec ne.

Nemyslet na sebe.

To všechno je špatně.

Každá z nás si zaslouží MÍT SE RÁDA. Mít ráda své tělo, duši, mít ráda to, co je na nás hezké, krásně se oblékat, líčit se a chovat se jako Žena.

Právě proto, že z nás společnost, a mnohdy i blízcí, dělají ženomuže. Výkonné údernice, co zvládnou ráno vyvenčit psa, udělat snídani pro všechny, vzbudit děti a zavést je do školky, pak spěchat do práce, kde odvedete práci za 2-3 kolegy dohromady, protože váš šéf jaksi straní mužům, a vy se jim přeci tolik toužíte vyrovnat, z práce honem pro děti, nakoupit, uvařit večeři. Vyprat a vyžehlit, věnovat se dětem, a večer je uspat, mezitím si pohrát se psem a vyvenčit ho. A když všechno usne, a vy byste nejraději padly v bezvědomí do postele také, se věnovat manželovi a být mu dokonalou společnicí a nadšenou milenkou.

Některé z nás zatnou zuby a mlčí. Jiné to už nevydrží a mnohdy až zle vyčiní manželovi, za vše, všechna příkoří, která v sobě mají.

A některé jsou hrdinky a tvrdí, že to nic není.

I kdybyste tohle všechno, milé dámy, každodenně zvládaly (a víme dobře, že to prostě nelze, zvláště ne dlouhodobě, a tak čas od času hrajeme divadlo v jedné nebo více rovinách našeho života), zeptám se vás: Kde máte čas a prostor pro sebe? Jste v tom takto opravdu šťastné?

Zkuste UBRAT z něčeho. Nebýt tak dokonalé a neprahnout po tom. A v čase, který ušetříte, si dovolit věnovat se sobě.

Starat se o sebe, svoje tělo, duši, o to, co máte ráda a přináší vám do života radost a štěstí, co vás naplňuje, věnovat se sportu, hezky se oblékat…. A tohle všechno naplno PROŽÍVAT. Dávat najevo své EMOCE, smát se, křičet, plakat, dovádět ….

A nepřestávat být Ženou.

Být jemná, dávat Muži najevo svoje city, něhu, péči a starostlivost, ale také to, že si ho vážíte a vidíte v něm silného neohroženého ochránce. A že mu plně důvěřujete.

V momentě, kdy POCHOPÍTE, že Bohyněmi opravdu JSTE, kdy si zvýšíte vaše sebehodnocení a budete si samy sebou jisté, uvidíte, jak se – pozitivně – změní chování vašeho Muže k vám samotným.

Poradím vám jeden praktický návod, jak si udělat radost a zároveň zvyšovat svoji ženskost a atraktivitu:

Alespoň jednou za čtyři až pět týdnů si udělám odpoledne pro sebe – vezmu si šaty (protože kalhot, mužského principu, si užiju dost v práci), krásné jehlové lodičky, upravím se a nalíčím a dojdu se projít do města. Zastavím se v oblíbeném obchodě (a nemusím nic kupovat , stačí se jen podívat a pokochat krásnými věcmi), dojdu si na skvělou kávu či popovídání s kamarádkou.

A přitom všem si užívám ženskosti, krásných šatů, ano, vědomě si vychutnávám pohledy kolemjdoucích… a raduji se z toho. Naplno.

Zkuste to také 🙂