Posílám vám všem pozdravení z krásného Lipna. Skončila jsem tady poté, co jsem se těšila na studijní pobyt v mnou milované destinaci, ale on nevyšel. Neváhala jsem a s vědomím, že nutně potřebuji relax, jsem rezervovala pobyt v resortu, který znám a kde je mi dobře.
Přiznám se, že jsem trochu měla problém s názvem tohoto blogu – původně se měl jmenovat My days, ale protože mi název nebezpečně připomínal známou kampaň Me too (o ní v příštím blogu), nechtěla jsem to riskovat. Proč gently, tedy jemnost, jemné dny? Jistě všichni znáte, že když se daří, tak se daří … problémy se kupí geometrickou řadou, a to všem členům domácnosti, a s rostoucí nepohodou roste i tlak a napětí uvnitř rodiny. Přetížená žena tlačí na stejně tak vyčerpaného muže, a chce řešit. Cokoli. A jak není vyklidněná, bere to z gruntu. Od Adama. Což muži bytostně nesnášejí.
Co pomůže? Právě takové usebrání se sama k sobě, do svého středu, a ideálně mimo bydliště. Je totiž důležité, abyste dokázala – dokázal soustředit se jen a pouze na sebe, a to od myšlenek a vnitřního nasměrování počínaje až k péči o tělo po všech stránkách konče. Starat se o sebe s jemností, laskavostí a soustředěním, jako byste se staral/a o vaší nejlepší kamarádku. Vy totiž JSTE svou nejlepší kamarádkou / kamarádem. Není nikdo jiný, kdo by vás znal tak dokonale, kdo by s vámi musel procházet vším tím, co bylo dané, a kdo napříč tomu všemu další ráno vstane a jde do toho s vámi naplno zas a znovu.
A tak – zasloužíte si péči a lásku. Sebepéči a sebelásku. Trochu rozmazlování, dostatečného spánku, dobrého jídla a pití, velkou porci čerstvého vzduchu a hlavně pohybu, který pomáhá rozpouštět všechny chmury a starosti. Že je obtížné uprostřed shonu a stresu vypnout a ujet na pár dnů? Že se to nemá? … Ale ne! Právě proto! Jedině totiž odstup a nadhled vám poskytne nový, jasnější pohled na to, co řešíte a dodá patřičný klid a rozvahu.
Pravdou ale je, že abyste se dobrali k tomuto bodu, musíte si dopřát nejsložitější činnost na světě. Že nevíte, o jakou jde? Musíte si DOVOLIT dělat NIC. Ano. Doslova NIC. A jak takové NIC vypadá v praxi? Do syta se vyspíte. Dáte si sprchu a dojdete na snídani, kterou vám připraví někdo jiný. Snídáte pomalu, dlouze a v klidu (čtete správně, i já potřebovala slovník cizích slov 🙂 ), a následně si jdete na hodinu a kousek zacvičit do místního skvělého fitka.
Pokračujete sprchou, která se protáhne u nás, kudrnatých (kolegyně kudrnky vědí, o čem mluvím, protože péče o sportem propocené kudrnaté vlasy je náročná), až k polednímu a vy zjistíte, že máte hlad. Dojdete tedy příjemnou procházkou pár kilometrů do centra letoviska, kde chutně poobědváte, a vrátíte se zpět. Sluníčko už notně hřeje a voda láká ke koupání. Ano, plážink 🙂 mám taky ráda, občas si jej proložím četbou či vyřízením nezbytných telefonátů a zpráv. Následuje další sprcha a příprava včetně dress codu na večeři. A pak? Začíná život 🙂 .…
Docela příjemně strávený den nicneděláním, že? Takové dny by pro nás každého měli zavést povinně minimálně jedenkrát do měsíce, co říkáte? A než budou uzákoněné, zkuste si je sami/y pro sebe vytvořit vy. Nezávisle na nikom a ničem. Jen tak, jak vy samotní chcete. A užijte si je!