Bylo (by) chtěné. Bylo (by) očekávané. Bylo (by) vytoužené. Bylo (by) milované. Bylo (by). A najednou není .…

Možná znáte někoho, kdo to zažil.… Možná jste to zažili sami. A víte.… Víte, jak moc to bolí .… I po letech .… Že není dne nebo noci, kdy si nevzpomenete. Že při každé zmínce, každé souvislosti máte slzy v očích a srdce se vám láme na kusy .… Že s tím žalem v sobě žijete dál. A jen čas otupuje jeho hroty.

Někdy se potají díváte do kočárků. Na ty štastnější. Díváte se na ty malé ručičky, které vypadají jak ptačí křídla … a představujete si potají, jaké by to bylo, kdyby bylo vaše. Miminko. Co všechno byste mu řekli, co všechno byste s ním chtěli prožít, co všechno byste pro něj udělali. Dobře víte, že dítě je nejvíc. A dobře znáte cenu toho všeho. Když není.

Když se nedaří, aby k vám miminko přišlo. Nebo hůř – když se podaří otěhotnět, ale o mimiko přijdete.… Nebo na potrat jít musíte, nebo se pro něj, díky okolnostem, rozhodnete.… Nebo nejhůř – když máte miminko dlouhé měsíce pod srdcem, narodí se, jste šťastní, a po čase zemře ….

Je to strašně těžké. Jenom na to myslet. Natož to prožít .… Když tu dvě malá křídla nejsou .… Máte li oporu v partnerovi, máte víc než milionovou výhru v loterii, protože bolest a neúspěch snášíte oba v náručí toho druhého lépe. Pokud nemáte, váš partner vás nepodpoří, nebo o dítěti nechce uvažovat z jakéhokoli důvodu, svádíte těžký boj, v němž nemáte oporu….

Vím, že ta bolest je strašná. Jako lékařka, jako koučka, jako člověk, jako žena. A s ní všechno to marné čekání, naděje a zklamání, hektolitry slz a miliony proseb vyslaných tam nahoru ….

Může se vám zdát, že není pomoci. To je omyl. Je. Ve sdílení vašeho příběhu, v nalezení cesty, jak přijmout to, co se vám stalo, i jak z toho ven. Do života. Do lepšího života, který čeká i na vás.

Mohu vám pomoci.

Nebojte si o ní říct.