Je zvláštní doba. Rychlá, mnohdy nejasná, kdy situace se mění jako na houpačce, a platí to i ve vztazích. Bolest střídá lásku, a v tomhle zrychleném prožívání se někdy ztrácíme i my.

Snad každý zažil lásku. A téměř každý zažil bolest, když není.
Muži i ženy se s tím vyrovnávají jinak. A také se jinak chovají k (ex)protějšku.

Budu psát o tom, co bolí ženy. Co nedělat. Jak jim neubližovat. A nezraňovat.

Nejde o násilí fyzické – to je asi jasné, že by být nemělo. Mnozí však nevědí, a nebo podceňují, že násilí psychické bývá mnohdy horší a bolavější, než rány tělesné.

Píšu o výčitkách, hádkách, urážkách, slovech, která zlehčují či popírají cit, který mezi partnery byl. Ale také o tom, co způsobí ignorace ze strany muže. Jeho nereagování, mlčení, přezírání a možná i pohrdání.

Tohle všechno si totiž ženy pod stažením se muže představí. Většinou nepochopí, že se odmlčel proto, že neví sám, že neumí situaci řešit, že jeho samotného to strašně bolí, ale z (pochybného) naučeného důvodu být za všech situací ten vítězný alfa samec (Bože, jak často narážím na tuhle šílenou hloupou nepravdu!), který si nesmí dovolit slzy a prohru, to prostě …. nepřizná.
Nepřizná, že to nezvládl, že má stejný strach jako žena, co bude dál, strach z budoucí komunikace, z toho, co se vůbec stane, strach z emocí ženy, z jejího pláče, raněných citů, z její bolesti, která na něj doléhá.

A tak schová hlavu do písku, aby problém neviděl. Protože když ho nevidí, problém není. Dle jeho logiky.

A žena?
Je nešťastná. Velmi dobře už dávno ví, a na sto procent cítí, že vztah umírá. Chápe i důvody proč. Je bolavá, protože city v ní přetrvávají. Ale nechápe, proč jí muž nekomunikací trestá. Protože ignorace je pro ní největší trest. Mnohem větší, než ukončení vztahu!

Vztah je totiž o dialogu. Když se v komunikaci partneři sejdou, je vyhráno. Pokud mají rozpory, může být problém, ale dokud o nich mluví, ventilují je, vždy se najde řešení. Stáhnutím se a nekomunikací jednoho z nich je však náhle všechno jinak.

Z pohledu ženy ignorace partnera znamená popření všeho krásného, co bylo. Zesměšnění a zlehčení vztahu. To, že jej nebral vážně. Ani jí. A že mu nestojí ani za vysvětlení. A bolí jí to více než rána fyzická….

Ve vztazích zažíváme různé momenty. I když se děje cokoli, měli bychom se k sobě chovat slušně a laskavě. Neubližovat.

A ignorace mezi slušnost, laskavost a neublížení nepatří.