Je to tady zase! Kdo z koho! Hádky, výčitky, nepohoda, křik, pláč a stres. Jako bychom neměli společnou řeč. On se tváří, jako by jí vůbec nerozuměl. Ona je uražená. A přitom oba v hloubi duše touží po přijetí, pochopení a lásce a dobře vědí, že mají toho druhého moc rádi. Jen si to nějak neumějí dát najevo. A proč?
Ona je uštvaná manažerka, lítá od nevidím do nevidím. Práce, porady, meetingy, online schůzky, cestování. Do toho děti, jejich škola, kroužky, rozvést a přivézt, zajistit, nakrmit, vyprat, vyžehlit, uklidit, udělat úkoly a sem tam pohladit. Cestou z práce v jedné ruce mobil a ve druhé narvanou nákupní tašku. Manažerka všeho. Nejen práce. Možná s mylnou představou, že bez ní by to nešlo.
Je na čase se probrat, milé dámy. Protože váš milý by vám jednou mohl ukázat, že bez vás by to šlo. No to je bídák, co ???!!!… Víte, že výkonně pracuje, podnikatel, má toho taky dost, ale vždycky si najde čas na jeho fotbálek, kolo, pivo s kamarády a sport v TV. A ještě má chuť na … víte co.
To vy ani omylem! V posilovně jste nebyla už dva roky, na kafi s kamarádkou, jen když jste od ní potřebovala pohlídat děti, na kosmetiku nechodíte a kadeřníka stíháte o polední pauze. Vaší jedinou vidinou po ránu je postel, kam znavená uléháte s jedinou myšlenkou: spát. Spát! Nic dalšího.
Víte, co vám povím?? Nechte toho bídáka žít! To myslím naprosto vážně. Místo něj se – konečně- zaměřte na sebe. Ano. Zastavte se a upřímně si odpovězte: Chcete takhle dál žít? Za rok? Za pět let? Baví vás ten věčný shon? Spěch? … Cože? Že na něj tlačíte a vyčítáte, aby vám víc pomohl, a on to stejně neudělá? … Nedivím se mu. Okamžitě s tím přestaňte. Protože tlakem se nikdy nic dobrého nedosáhlo.
Opravdu ho nechte žít. Uvolněte otěže jemu i sobě. Zanechte touhu po dokonalosti ve všem, co děláte. A relaxujte. Protože jedna z věcí, kterou muži opravdu nechtějí, je žena v tenzi. Sevřená, pod tlakem, naštvaná. Chtějí se s vámi radovat, smát, užívat si života se vším, co k němu patří.
A jak dosáhnete toho, aby se partner více zapojil do péče o děti a o domácnost? Snadno. Přestaňte na něj tlačit. Uvědomte si, že vztah jsou vyrovnané pozice mezi mužem a ženou. Jakmile se jeden z nich pohne, naruší rovnováhu. Půjdete li proti partnerovi, omezíte jeho životní prostor a budete ho zahánět dál a dál do kouta. Což může pochopit buď jako útok nepřítele a začne se vám bránit a bojovat (ano, proto), a nebo je slabý ve své mužské energii a nechá se zahnat do pozice dítěte, či spíše vzteklého náctiletého spratečka, který si nechá od maminky posloužit. Vy totiž nejste jeho matka, ale partnerka.
Co tedy dělat? Zdánlivě paradoxní věc – stáhněte se. Ustupte ze své pozice hlouběji do něhy, ženství, přijetí, do klidu a laskavosti. Zkuste se postarat o rodinu a domácnost bez vzteku a pocitu “musu”, a nabídněte partnerovi – zcela vědomě – čas na jeho mužné koníčky a zájmy. Když bude dělat typicky mužské práce, bude sportovat, půjde fyzicky pracovat do lesa, prožije dobrodružství, nepohodlí, které bude muset překonat … vystoupit z jeho komfortní zóny.
Všimla jste si, v jaké náladě se vám pak vrací? Sice unavený, ale šťastný, protože je posílen v jeho mužské roli. Dopřejte mu jí. A sobě tu ženskou. Uvidíte, že se rázem komunikace mezi vámi zjemní, dosáhnete více pozornosti i péče od něj. Muži totiž touží pečovat o svou vyvolenou a rodinu. Ne o poroučivého generála s absencí citu a něhy. Zkuste o tom přemýšlet