Hrozba je tady. Po chřipce i nový smrtící koronavirus. V panice skupujeme v lékárnách dezinfekční gely a roušky. Víme však, co je neméně podstatné? Nebudu se dlouze vypisovat o tom, jak důležité je dbát na hygienu, důsledně si mýt ruce, zakrývat nos i ústa při kašli a kýchání papírovým kapesníkem, do něj i smrkat, nepoužívat ty látkové, a důsledně se vyhýbat místům, kde se shromažďuje dav lidí – divadla, kina, nákupní centra, atd. Měli bychom i zvážit, zda opravdu nutně potřebujeme vycestovat do rizikových či potenciálně rizikových oblastí? Nicméně – opatření nelze dělat jen na úrovni vnější, proti světu. Zkusme se zamyslet nad svým chováním a tím, jak souvisí psychika s imunitou?
Pokud máme nějaký stres, dlouhodobé trápení, nabourává to i naší obranyschopnost, jsme náchylnější k nemocem i úrazům. V době epidemie bychom se tedy obzvláště měli snažit o to, abychom – v ideálním případě – situaci vyřešili k našemu prospěchu. Pokud to nejde, je potřeba se o sebe láskyplně starat. Zcela stejně, jako bychom se starali o našeho nejbližšího člověka. Co byste mu poradili?
Aby se nepřepínal, ale naopak hodně odpočíval, dostatečně spal a relaxoval. Aby dobře jedl, potravu bohatou na živiny a vitamíny a pokud možno bez chemických přísad a éček. Kvalitně. Aby v momentě, kdy řeší problém, dokázal ustoupit z tlaku na sebe, z tlaku na výkon, do laskavosti a vlídnosti sám k sobě. Někdy se stává, že sami před sebou utíkáme do výkonu – nadměrně se zaměstnáváme, vytváříme další a další situace, v kterých musíme hodně pracovat, studovat, obstát, a to jen proto, že se bojíme zůstat sami se sebou v tichosti a o samotě, protože se bojíme přiznat si, co nás trápí. Bojíme se, že nás takové přiznání položí, že ztratíme sílu a budeme pro okolí i sami sebe slabí a mnohem více zranitelní.
Proto se velmi často například přetížení manažeři vrhají do výkonnostního sportu a ve fitness centrech pořádají závody, kdo nasvalí rychleji a zvedne větší závaží, tlak vyhánějí tlakem, aniž by si uvědomili, že je jich potřeba ve vztahu a že sami před sebou neuniknou … A na jejich chování tělo zareaguje nemocí nebo úrazem, protože se bude snažit zastavit tohle nesmyslné jednání. A nebo onemocní jejich blízcí …. ale to už je vyšší level a o něm někdy příště ….
A tak v době vysoce nakažlivých infekcí mějme na mysli, že stejně tak, jako se staráme o naše tělo, bychom se měli starat i o naší duši.
Buďte na sebe hodní.